Poklidná procházka lesem nebo jízda autem se při nálezu poraněného zvířete nebo opuštěného mláděte snadno může proměnit v drama. Není ale třeba panikařit. Většinou stačí zavolat na polici, hasiče nebo tísňovou linku 112 a dostanete kontakt na nejbližší záchrannou stanici, které už dnes pokrývají 90 % území. Odborníci vám pak po telefonu poradí, jak s nalezeným zvířetem nakládat a čím ho krmit. Po domluvě ho dopravíte na stanici nebo si pro něj přijedou. Než se ale dostane do rukou zkušených lidí, je na vás, abyste se o bezmocné zvíře postarali.
Člověk někdy víc ublíží než pomůže
„Nejčastěji se zvířata zraní, když přijdou do styku s autem nebo s dráty elektrického vedení. Kvůli drátům a letošním velkým dešťům výrazně přibylo zraněných ptáků oproti předchozím rokům.“ uvádí Dagmar Zieglerová z Českého svazu ochránců přírody.
Proto se při nálezu zraněného nebo opuštěného zvířete, ihned obracejte na záchrannou stanici. Kontakty na záchranné stanice Českého svazu ochránců přírody v ČR naleznete na stránkách ČSOP, další pak i na stránkách věnovaných útulkům. Podle popisu situace vám poradí, jak se zachovat. Každý případ se liší, takže si hned neodnášejte nalezená zvířata domů. V mnoha případech totiž není potřeba, abyste zasahovali. „Pokud najdete opeřené ptáče, je možné, že se učí létat a jen nemotorně spadlo na zem. Jeho rodiče budou někde poblíž,“ vysvětluje Dagmar Zieglerová. Jestliže se rodiče mláděte nikde okolo nepohybují, záchranná stanice si ho do 24 hodin vyzvedne u vás doma nebo přímo na místě.
Ještě opatrněji postupujte u savců. „Mladý srnec sedí v klidu na místě a matka k němu přichází jednou denně nakrmit ho a očistit. Mládě kálí a močí jen v přítomnosti matky. Ta ho olíže a dokonce sní to, co vykálí. Mládě pak nezanechává žádnou pachovou skvrnu, aby na sebe neupozorňovalo. Takže pokud se mláděte dotknete, zanecháte na něm stopu a matka se ho vzdá,“ upozorňuje Zieglerová a dodává: „K srncovi by se neměl přiblížit ani pes.“
Pokud vám v záchranné stanici poradí, abyste se zvířete ujali, přemístěte ho opatrně k vám domů. Umístěte ho do přítmí a zamezte přístup domácím mazlíčkům a dětem. Zvíře potřebuje klid. Jestliže jste našli těžce zraněné zvíře, jeďte s ním k veterináři a poté volejte záchrannou stanici.
Veverky svá mláďata vyhazují z hnízd
„Veverče může vypadnout ze špatně postaveného hnízda, řadu mláďat nalezneme po vichřicích. Část veveřátek však vyhodí matky z hnízda úmyslně, protože se jedná o nemocná mláďata, která nemají v přírodě šanci přežít. Veverka pozná podle pachu mláděte a jeho tělesné teploty, že s ním není něco v pořádku a sama ho z hnízda vyhodí,“ píše Kateřina Soukupová na svém webu Veveřáci (http://veveraci.bloudil.cz). Ta je autorkou knihy Veveřácká kronika, její záchrannou stanicí Pinky letos prošlo už šedesát nalezených mláďat z celé republiky.
„Lidská pomoc je pro nalezené veverče jedinou záchranou. Mládě uložte do krabičky, vystlané hadříky, a udržujte ho v teple. Okamžitě kontaktujte záchrannou stanici,“ radí Soukupová. V žádném případě nalezené veverče neodblešujte a neodčervujte chemickým přípravkem! Jestliže na jeho tělíčku najdete blechy nebo jiné parazity, vysbírejte je ručně. Použití chemie totiž může mládě zabít.
„Mládě ničím nekrmte bez porady se záchrannou stanicí,“ zdůrazňuje Kateřina Soukupová. „Mateřské mléko veverky má specifické složení, které běžně dostupnými mléčnými přípravky nelze nahradit a veverče ho obvykle špatně snáší. Každoročně řešíme případy veverčat, o která se nálezci pokusili postarat sami a záchrannou stanici kontaktovali až ve chvíli, kdy již mládě bylo v zoufalém zdravotním stavu.“
| kde vám poradí, co s veverkouV případě, že naleznete zraněnou veverku nebo osamělé mládě, obraťte se na jednoho z těchto odborníků: Ivan Krátký – Mimoň (okres Česká Lípa), tel.: 605 130 856 Romana Míková – Slapy nad Vltavou (okres Praha-západ), tel.: 604 660 916 Kateřina Soukupová – Chvaletice (okres Pardubice), tel.: 728 986 350 |
Z lesních zvířat nedělejte domácí mazlíčky
V záchranných stanicích žijí zvířata v prostředí podobném tomu v přírodě. Dostatečně velký prostor, společnost zvířat stejného druhu a péče odborníků jim umožní se po čase vrátit do přírody.
„V záchranných stanicích se ke zvířatům chovají tak, aby si nezvykla na lidi a mohla se vrátit zpět do přírody. Například záchranář při krmení na zvíře nemluví a snaží se být u něj co nejkratší dobu,“ potvrzuje Dagmar Zieglerová.
Pokud se ujmete zvířete sami a na delší dobu, hrozí, že už se zpět do přírody nikdy nevrátí (především u mláďat). „Při chovu v domácnosti mládě nenavazuje sociální vztahy s ostatními zvířaty svého druhu. Zvykne si na lidi, na psa nebo na kočku. V přírodě se pak nedokáže mezi ostatní jedince zařadit a díky své krotkosti by se ihned stalo obětí predátorů,“ varuje Kateřina Soukupová. Nemluvě o tom, že je trestné chovat chráněné druhy zvířat.
Chovem lesních zvířat můžete ale ublížit i sami sobě. „Srnci si rychle zvyknou na lidskou přítomnost a nepoznají rozdíl mezi srncem a člověkem. Může potom obtěžovat ženy a napadat muže, které považuje za soky v lásce,“ tvrdí Dagmar Zieglerová.
Bez větších problémů se ale zvládnete postarat o ježčí mládě, stačí si přečíst článek Péče o ježčí mládě je stejná jako o mimino. Český svaz ochránců přírody v loňském roce upozornil ve své kampani Pozvěte ježka domů na to, že stanice se sice postarají o nemocné ježky, ale mláďata můžete nechat přes zimu u sebe doma.
Není-li vám lhostejný osud handicapovaných zvířat a chcete pomoci, zapojte se do kampaně Zvíře v nouzi.Autoři: Monika Trojanová, ve spolupráci s Kateřinou Soukupovou a ČSOP
