Kokcidióza u králíků

Původce: mikroskopický parazit – prvok, který napadá povrchové buňky tenkého střeva a               jater, méně často tlustého střeva a konečníku               Existuje více než 14 druhů králičích kokcidií napadající střeva a  jeden druh               kokcidie, která napadá buňky žlučovodu v játrech ( Eimeria stidae)  Vývojový cyklus: Mají 2 vývojová stádia – oocysty a sporozoity. Oocysty jsou spolknuty              (nejčastěji pozřeny spolu s krmivem) králíkem a uvolní se z nich sporozoit, který                   napadne buňky cílové tkáně ( střevo, žlučovod) a během jeho životního cyklu a               vzniku oocyst ničí hostitelkou buňku.               Infikovaní králíci vylučují nové oocysty stolicí, které se po 2 dnech na vzduchu               stávají infekčními pro další králíky. Nové oocysty se vylučují 7- 8 dní po infekci Zdroj infekce: nejčastěji jiní králíci v chovu, ale mohou to být i divocí králíci, kteří nakazí               trávu a tu pozřou domácí králíci. U králíků v malochovu je často zdrojem nákazy               stará neudržovaná králíkárna.               Pro infekci kokcidií je ideální vlhké, znečištěné prostředí s intenzivním chovem.               Oocysty mohou v prostředí přežívat roky, ale nesnášejí sucho a čpavkovou vodu Predisposice: nejčastěji postihuje kokcidióza králíky během odstavu a v době, kdy králík mění               své životní prostředí (změna majitele ) , případně onemocnění propukne v době, kdy               králík prodělává infekci Escherichia coli ( bakterie žijící ve střevě). Projevy: akutní infekce – nechutenství, ztráta váhy, průjem ( i krvavý), „ pilka“ ( vystouplé                obratle na hřbetě vlivem vyhublosti), „skřípání zuby“                chronické infekce – zauzlení střev ( intussusepce) – obvykle fatální průběh                Vyšetření se provádí ze stolice                jaterní kokcidióza – vývojový cyklus zasahuje i do mizních uzlin, vylučování                oocyst je až za 4 týdny po infekci. Projevuje se hubnutím, žlutým zbarvením sliznic,                zvětšením jater, ascitem ( tekutinou v břiše), zaostáváním v růstu, zvětšením břicha.                V krvi jsou zjištěny zvýšené hladiny bilirubinu a jaterních enzymů.                Při pitvě jsou typické skvrny na játrech a zvětšený žlučník a žlučovod. Léčba:     léčí se sýrovými preparáty- nejvíce účinné jsou sulfaquinoxaline a kombinace                   clopidol + benzoquat , ty však nejsou v současnosti v ČR k dispozici               Schéma podávání se liší dle podávaného  léku- 3 dny podávat, 2 dny vynechat, 3 dny               podávat nebo 2 dny podávat, 5 dní vynechat, 2 dny podávat. Podává se v pitné vodě               Používají se i medikované granule, léčba v tomto případě ale někdy selhává, protože               nemocní králíci přijímají málo krmení a tím pádem i málo léku               Toltrazuril je lék, který se používá pro snižování vylučovaných oocyst ze střeva, ne               pro přímou léčbu               Pro jednotlivé králíky lze použít trimetoprim sulfát 7 dní 40 mg/ kg               Volba léku závisí i na tom, zda je poté králík určen ke konzumaci (dodržení               ochranných lhůt jednotlivých léků), či zda se jedná o domácího mazlíčka.V současné době se nejčastěji používá přípravek na bázi sulfadimidinu v kombinaci s trimetoprim sulfátem. Imunita : po prodělané infekci se králík stává imunním vůči stejnému druhu  kokcidie, ale                  může být později napaden kokcidiemi jiných druhů Další opatření : není pravdou, že se králíci nakazí svojí měkkou stolicí, kterou v noci konzu-               mují, protože pro infekčnost oocyst je potřeba jejich 2 denní zrání na vzduchu               Nejúčinnější desinfekcí na králíkárny, výběhy a klece je čpavková horká voda .               Králíkárna v malochovech by se měla každých 10 let zcela zbourat a vybudovat znovu.