|
|
||||||||||||
|
|||||||||||||
Je dobré vědět
Kokcidióza u králíků
Původce: mikroskopický parazit – prvok, který napadá povrchové buňky tenkého střeva a
jater, méně často tlustého střeva a konečníku
Existuje více než 14 druhů králičích kokcidií napadající střeva a jeden druh
kokcidie, která napadá buňky žlučovodu v játrech ( Eimeria stidae)
Vývojový cyklus: Mají 2 vývojová stádia – oocysty a sporozoity. Oocysty jsou spolknuty
(nejčastěji pozřeny spolu s krmivem) králíkem a uvolní se z nich sporozoit, který
napadne buňky cílové tkáně ( střevo, žlučovod) a během jeho životního cyklu a
vzniku oocyst ničí hostitelkou buňku.
Infikovaní králíci vylučují nové oocysty stolicí, které se po 2 dnech na vzduchu
stávají infekčními pro další králíky. Nové oocysty se vylučují 7- 8 dní po infekci
Zdroj infekce: nejčastěji jiní králíci v chovu, ale mohou to být i divocí králíci, kteří nakazí
trávu a tu pozřou domácí králíci. U králíků v malochovu je často zdrojem nákazy
stará neudržovaná králíkárna.
Pro infekci kokcidií je ideální vlhké, znečištěné prostředí s intenzivním chovem.
Oocysty mohou v prostředí přežívat roky, ale nesnášejí sucho a čpavkovou vodu
Predisposice: nejčastěji postihuje kokcidióza králíky během odstavu a v době, kdy králík mění
své životní prostředí (změna majitele ) , případně onemocnění propukne v době, kdy
králík prodělává infekci Escherichia coli ( bakterie žijící ve střevě).
Projevy: akutní infekce – nechutenství, ztráta váhy, průjem ( i krvavý), „ pilka“ ( vystouplé
obratle na hřbetě vlivem vyhublosti), „skřípání zuby“
chronické infekce – zauzlení střev ( intussusepce) – obvykle fatální průběh
Vyšetření se provádí ze stolice
jaterní kokcidióza – vývojový cyklus zasahuje i do mizních uzlin, vylučování
oocyst je až za 4 týdny po infekci. Projevuje se hubnutím, žlutým zbarvením sliznic,
zvětšením jater, ascitem ( tekutinou v břiše), zaostáváním v růstu, zvětšením břicha.
V krvi jsou zjištěny zvýšené hladiny bilirubinu a jaterních enzymů.
Při pitvě jsou typické skvrny na játrech a zvětšený žlučník a žlučovod.
Léčba: léčí se sýrovými preparáty- nejvíce účinné jsou sulfaquinoxaline a kombinace
clopidol + benzoquat , ty však nejsou v současnosti v ČR k dispozici
Schéma podávání se liší dle podávaného léku- 3 dny podávat, 2 dny vynechat, 3 dny
podávat nebo 2 dny podávat, 5 dní vynechat, 2 dny podávat. Podává se v pitné vodě
Používají se i medikované granule, léčba v tomto případě ale někdy selhává, protože
nemocní králíci přijímají málo krmení a tím pádem i málo léku
Toltrazuril je lék, který se používá pro snižování vylučovaných oocyst ze střeva, ne
pro přímou léčbu
Pro jednotlivé králíky lze použít trimetoprim sulfát 7 dní 40 mg/ kg
Volba léku závisí i na tom, zda je poté králík určen ke konzumaci (dodržení
ochranných lhůt jednotlivých léků), či zda se jedná o domácího mazlíčka.
V současné době se nejčastěji používá přípravek na bázi sulfadimidinu v kombinaci s trimetoprim sulfátem.
Imunita : po prodělané infekci se králík stává imunním vůči stejnému druhu kokcidie, ale
může být později napaden kokcidiemi jiných druhů
Další opatření : není pravdou, že se králíci nakazí svojí měkkou stolicí, kterou v noci konzu-
mují, protože pro infekčnost oocyst je potřeba jejich 2 denní zrání na vzduchu
Nejúčinnější desinfekcí na králíkárny, výběhy a klece je čpavková horká voda .
Králíkárna v malochovech by se měla každých 10 let zcela zbourat a vybudovat znovu.
